Hraniční porucha osobnosti
Označuje se také jako hraniční typ emočně nestabilní poruchy.
Jde o ranou poruchu osobnosti, tj. vzniká již v dětství. Tvoří 11% ambulantních pacientů. Porucha je charakterizována emoční nestálostí. Jedinci mají narušenou představu o sobě, svých cílech a preferencích (i sexuálních). Zásadní jsou jejich partnerské problémy – jsou nestálí a kolísá intenzita prožívání. Partnera střídavě zatracují a idealizují. Ve vztahu se bojí odmítnutí. Trpí neustálým pocitem vnitřní prázdnoty. Jsou v neustálém riziku sebevražedného chování a sebepoškozování.
Neexistuje jediná příčina hraniční poruchy osobnosti (HPO) a pravděpodobně je způsobena kombinací faktorů.
Genetika - Geny, které zdědíte od svých rodičů, vás mohou učinit zranitelnějšími vůči rozvoji HPO.
Problém s chemickými látkami v mozku - Předpokládá se, že mnoho lidí s HPO má něco v nepořádku s neurotransmitery v mozku, zejména serotoninem.
Neurotransmitery jsou „chemikálie pro přenos zpráv“, které váš mozek používá k přenosu signálů mezi mozkovými buňkami. Změněné hladiny serotoninu jsou spojovány s depresí, agresivitou a potížemi s ovládáním destruktivních nutkání.
Problém s vývojem mozku - Vědci použili MRI ke studiu mozků lidí s HPO. MRI skeny využívají silná magnetická pole a rádiové vlny k vytvoření detailního obrazu vnitřku těla. Skenování odhalilo, že u mnoha lidí s HPO byly 3 části mozku buď menší, než se očekávalo, nebo měly neobvyklé úrovně aktivity. Tyto díly byly:
- amygdala – která hraje důležitou roli při regulaci emocí, zejména „negativnějších“ emocí, jako je strach, agrese a úzkost
- hippocampus – který pomáhá regulovat chování a sebekontrolu
- orbitofrontální kůra – která se podílí na plánování a rozhodování
=Problémy s těmito částmi mozku mohou dobře přispívat k příznakům HPO.
Vývoj těchto částí mozku je ovlivněn vaší ranou výchovou. Tyto části vašeho mozku jsou také zodpovědné za regulaci nálady, což může být příčinou některých problémů, které mají lidé s HPO v blízkých vztazích.
Faktory prostředí - Řada environmentálních faktorů se zdá být běžná a rozšířená mezi lidmi s HPO.
Tyto zahrnují:
- být obětí emocionálního, fyzického nebo sexuálního zneužívání
- být v dětství vystaven dlouhodobému strachu nebo úzkosti
- zanedbávání jedním nebo oběma rodiči
- vyrůstal s jiným členem rodiny, který měl vážný duševní stav, jako je bipolární porucha nebo problém se zneužíváním alkoholu nebo drog
Prognóza bývá většinou špatná, neboť majoritní vliv mají genetické predispozice. Zmírnit či zvýraznit projevy onemocnění však může prostředí, ve kterém jedinec žije. V tomto případě se uplatňuje zejména psychoterapie, farmakoterapeutická léčba je až na druhém místě. Z psychoterapeutických postupů se používají zejména následující:
- dynamická psychoterapie zaměřená na poznání povahových vlastností, které jedinci a jeho okolí znepříjemňují život
- interpersonální psychoterapie při zvládání konfliktů např. v manželství
- kognitivně-behaviorální psychoterapie na „přeučení“ patologických vzorců chování, kterými se jedinec projevuje v kritických situacích
Farmakoterapie má spíše druhotný význam. Podávají se malé dávky antidepresiv, případně anxiolytika, u kterých je však riziko dlouhodobého užívání a následného vzniku závislosti. Účinek může mít i podávaní lithia, v krajních případech lze podávat i antipsychotika (pimozid, zuklopenthixol, risperidon).
